Přestože Ken své experimenty provádí v elektrické peci, nelze toto ze zdravotních důvodů doporučit. Navíc výpary neudělají dobře ani vaší peci. Raději proto využijte některý z venkovních výpalů. V každém případě mějte na paměti, že je třeba dbát zvýšené opatrnosti jak při výpalu, tak i v rámci veškeré manipulace se solemi a jejich roztoky. Pro uchovávání a práci se solemi používejte dobře uzavíratelné vzduchotěsné nádoby určené pro tento typ chemikálií a nespotřebované zbytky separujte do tříděného nebezpečného odpadu. Je zcela nezbytné tyto látky odpovídajícím způsobem označovat a bezpečně uložit mimo dosah nezpůsobilých osob a dětí. Popisované technologie přirozeně nejsou určeny pro keramiku, která má přijít do styku s potravinami. S respektem k těmto omezením získáte nesmírně zajímavé možnosti povrchové úpravy soch, kachlů či květináčů, obzvláště ve spojení s leštěním nebo terra sigillatou.
Výpal v saggaru z hliníkové fólie
Saggary jsou jednoduše žáruvzdorné obaly navržené tak, aby umožňovaly vystavit keramické zboží do nich vložené atmosféře zvolené autorem. Ať už se snažíte ochránit výrobky před atmosférou v peci jako v případě porcelánu dynastie Song a Ming, nebo ovlivňovat atmosféru uvnitř saggaru vytvořením prostředí uhlíku a spalin ze spalování organických a anorganických materiálů a metalických solí. Tyto materiály během výpalu těkají a dodávají keramickým dílům ohromující povrchové efekty.
Ačkoliv mohou být saggary vyrobeny z mnoha různých věcí (např. z hliněných květináčů, plechovek, papírových sáčků namočených v žáruvzdorné engobě), my se zaměříme na saggary z hliníkové folie či alobalu a na výpal na velmi nízkou teplotu.
Na trhu najdeme mnoho hliníkových folií, avšak ne všechny jsou si rovny. Zjistil jsem, že levnější fólie, protože jsou tenčí, mají tendenci vyhořet dříve než fólie značky Heavy Duty Reynolds Wrap (ty jsou moje oblíbené). Vždy, když jsou v akci, si vezmu dvojbalení v Costco, abych je měl po ruce, až bude třeba.
Bod tání alobalu je 660 °C (platí pro fólii, která je složena z asi 97 % z hliníku) a logicky se tedy shoduje s bodem tání hliníku. Během výzkumu výpalu v saggaru z hliníkové fólie jsem zjistil, že se teploty roztaveného alobalu značně liší, a to v rozmezí cca 590 °C až 815 °C. Reportované teploty pro tuto techniku výpalu mají značný rozptyl, protože každý výpal je ovlivněn řadou faktorů. Hlavními faktory jsou typ použité fólie, počet vrstev fólie, do nichž jsou výrobky zabaleny (více vrstev = více izolace), jak početná je vsázka v peci, zda jsou výrobky vkládány do sebe a tedy izolovány ostatními výrobky okolo, teplá a chladná místa v peci, jak rychle teplota v peci roste, kvalita teploměru a termočlánku, ale svou roli hraje také síla střepu společně s tím, jaký hořlavý materiál a kolik se použije. Vše výše zmíněné je to, čemu my keramici říkáme „práce žáru“. Pro rychlý typ výpalu, který preferuji, není použití žároměrek až tak užitečné, neboť jim obvykle trvá dlouho, než se roztaví. Fólii jsem pálil na žároměrku 019 (690 °C) v elektrické peci za použití nastavení Cone Fire Fast (nedoporučuje se, neboť výpary mohou poškodit spirály a zkrátit jejich životnost). To už uděláte lépe, když naprogramujete maximální nástup na požadovanou teplotu v závislosti od vaší pece (izolace, spirál atd.) – třeba na 620 °C. Každopádně fólii raději vizuálně kontroluji. Pro mě je to nejlepší způsob, jak určit, kdy jsou výrobky vypálené. Silný zápach kyseliny chlorovodíkové je dobrým indikátorem toho, že se výpal blíží ke svému konci (vážně je to docela zápach a výpary není dobré vdechovat). Pozoruji, kdy začne fólie ztrácet svůj lesk. Začne se nafukovat jako popcorn a barvit se do šeda. Pokud dojde k přepálení, fólie zoxiduje a najdete kuličky hliníku, ale neděste se, když se to stane. Pořád můžete dosáhnout skvělých výsledků. Pro lepší objasnění a pochopení mého stylu výpalu jsem použil pyrometr a budu se odkazovat na odečtené teploty a čas. Na koncovou teplotu 797 °C jsem svoji pec vypálil už za 27 minut, nicméně preferuji výsledky, jichž dosáhnu výpalem na danou teplotu asi za 45 minut. Během prvních 15 minut se moje pec dostane přes 530 °C. Za dalších 15–16 minut dosáhne teplota 724–726 °C a fólie zešedne. Dalších 5 minut na teplotu 757 °C a celá fólie je krásně rovnoměrná a šedá. Dalších 8 minut na 797 °C a vypínám pec. Tento výpal trval od začátku do konce 44 minut. Kdo ví, jak dlouho bude trvat ten další.
Pálím u spodní hranice bodu chemického odpařování těchto metalických solí. Pokud si přejete s použitím fólie experimentovat na vyšších teplotách, tak na trhu existují produkty, které vám to umožní, nicméně nejsou příliš rentabilní.
Chemické roztoky
Předpokládejte, že všechny tyto roztoky jsou velmi toxické nebo žíravé a zacházejte s nimi s obezřetností a péčí. Během nanášení a manipulace s výrobky doporučuji používat nitrilové rukavice a dobře padnoucí respirátor s filtry pro spaliny, výpary a plyny schválenými NIOSH (Národním ústavem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci). Respirátor je také doporučen v prostorech kolem pece (pozn. překl.: důležitá je rovněž ochrana zraku!).
Chlorid železitý nebo jeho vodný roztok je jednou z nejreaktivnějších, a proto široce používanou metalickou solí pro úpravu povrchu při nízkém výpalu. Jeho železitý základ přispívá žlutými až jemně růžovými odstíny, pokud je zředěn vodou. Pokud je použit sám o sobě, lze dosáhnout výrazných oranžových, hnědých, červených a fialových odstínů. S fólií je velmi reaktivní. Roztok obsahuje chlorid železitý a kyselinu chlorovodíkovou. Je žíravý a reaguje s většinou kovů. Může být neutralizován uhličitanem sodným nebo uhličitanem vápenatým, tvoří se však oxid uhličitý, který je v uzavřených prostorech rovněž nebezpečný. Malá množství jsou občas k dispozici v Radio Shack asi za 10 dolarů. Nádoby o objemu asi 3,8 l lze zakoupit v obchodech s uměleckými potřebami, např. v Daniel Smith, za asi 20 dolarů. Nebo pokud ve vás dřímá vědátor, můžete si připravit svůj vlastní z oxidu železa nebo ocelové vlny, kyseliny chlorovodíkové a peroxidu vodíku. Na internetu existuje spousta návodů, buďte ale opatrní.
Roztoky
- Roztok síranu měďnatého (modré skalice): 100 g na 0,47 l horké vody. Produkuje velmi světle zelené a růžové, v některých případech až červené odstíny.
- Roztok chloridu měďnatého může být také vyroben z jakéhokoliv zdroje mědi, kyseliny chlorovodíkové a peroxidu vodíku. Je velmi světle zelený, když je použit samostatně, silněji reaguje, je-li aplikován přes nebo pod jiný metalický roztok.
- Uhličitan měďnatý a voda je mnohem méně škodlivý a bude také produkovat světle zelené, růžové a červené odstíny.
- Roztok síranu kobaltnatého: 100 g na 0,47 l horké vody. Vytváří šedé a modré odstíny a s fólií dobře reaguje. Silnější reakce lze rovněž dosáhnout při aplikaci přes nebo pod jiný metalický roztok.
- Roztok dichromanu draselného: 100 g na 0,47 l horké vody. S touto chemikálií ve formě prášku nebo roztoku buďte obzvláště opatrní. Je velmi nebezpečná. Produkuje nádherné zelené odstíny od tlumené vojenské zelené po ostrou chromově zelenou a je velmi reaktivní s fólií.
- Z chloridu sodného (kuchyňské soli) a chloridu hořečnatého (epsomské soli) je možné připravit nasycené roztoky přisypáváním do horké vody tak dlouho, dokud se dále už nerozpouští. Tak lze dosáhnout bílých, jemně žlutých a růžových odstínů.
- S náležitou opatrností lze experimentovat i s dalšími roztoky.
Aplikace
Roztoky lze na výrobky aplikovat postřikem, poléváním, namáčením, štětcem nebo houbičkou. Při stříkání používejte nekovový plastový rozprašovač a dávejte si pozor na průvan, povětrnostní podmínky a prostředí. Při nanášení štětcem použije levné pěnové štětce s dřevěným nebo plastovým držadlem. V případě namáčení nebo polévání použijte plastovou nádobu.
Suché materiály
- Kuchyňská sůl
- Cukr
- Všechny výše uvedené roztoky v suché chemické formě
Anorganický materiál
- Hrubá ocelová vlna
- Jemná ocelová vlna
- Koňské žíně
- Měděný pocínovaný drát
- Měděné drátěnky
- Maskovací pásky
Pro přilepení materiálů k výrobkům mohou být použity lepicí tyčinky nebo lepidla ve spreji. Budou ale mít svůj vlastní vliv na konečný výsledek.
Organický materiál
- Seznam je nekonečný, počínaje slupkami od banánů přes mořskou řasu po kočičí granule. Preferuji použít cokoliv, co je zrovna po ruce a je čerstvé, ne suché.
- Motouzy ze sisalu nebo juty jsou výborné samy o sobě, nebo namočené do solných roztoků a k výrobkům přidané mokré nebo suché.
------
Z originálu „Aluminum Foil Saggar Firing“ přeloženo s laskavým svolením Kena Turnera.
Překlad: Hana Križanská | Odborná korektura a úvod: Petr Toms | Jazyková korektura: Eliška Malaníková
Přihlaš se a vlož komentář...